Proč látkovky

Na našem trhu se můžeme setkat se dvěma základními druhy plen - s plenami látkovými (pratelnými) a jednorázovými (nesprávně nazývanými též papírové pleny).

Výhody a nevýhody látkových a jednorázových plen

 ●      Plenky látkové (též pratelné)

Výhody

○      Na 1 dítě se jich nespotřebuje mnoho. Počet plen doporučený pro celé přebalovací období se liší u každého typu. U klasických čtvercových plen se doporučuje 40 až 60 ks, protože se používají průměrně dvě na jedno přebalení. U vícevrstvých je doporučený počet 18 až 24 ve dvou velikostech (dle věku dítěte). U kalhotkových plen, u kterých lze nastavit velikost podle hmotnosti dítěte, postačí 18 až 24 plen na celý přebalovací věk.

○      Látkové pleny mají dlouhou životnost - dají se minimálně 300x vyprat, lze je tedy použít i na dvě a více dětí.

○      I přes skutečnost, že se látkové pleny perou, spotřebují celkově méně energie a vody než pleny jednorázové. Při výrobě celulózy a dalších materiálů, které jednorázové pleny obsahují, se totiž používá velké množství vody a samotná výroba je energeticky velmi náročná.

○      Na výrobu je potřeba menší množství surovin. Surovinami jsou: bavlna, vlna, hedvábí, bambus, konopí, tencel, len (které jsou navíc rozložitelné) a polyester (může být vyroben i z recyklovaných materiálů).

○      Nevytváří téměř žádný odpad.

○      Jejich používání je levné.

○      Dítě se snáze a rychleji naučí obejít se bez plenek.

○      Nehrozí riziko přestupu chemických látek z pleny do kůže dítěte, minimalizována jsou též další zdravotní rizika – např. přehřívání pohlavních orgánů (což může mít u chlapců vliv na snížení plodnosti v dospělosti) nebo s nesprávný vývoj kyčlí  - u látkových plen máte díky širokému balení jistotu správného držení nožiček.

○      Látkové plenky v kombinaci s moderními svrchními kalhotkami velmi dobře těsní na zádíčkách i okolo nožiček a chrání tak ostatní oblečení od znečištění.

○      Moderní látkové pleny nejsou fádní. Zatímco jednorázové pleny se liší jen v potisku a bělosti buničiny, u látkových plen lze vybírat z rozličných barev, motivů, materiálů i tvarů.

Nevýhody

○      Vyžadují práci s praním a sušením, ale jsou minimálně náročné na čas a péči v porovnání s dřívějšími dobami a plenami před 20 lety.

○      Při nevhodném výběru pracího prášku a nešetrném praní se mohou podílet na znečištění vod a mohou dráždit jemnou dětskou pokožku.

○      Na drobnějších novorozencích mohou látkové pleny (zejména ty jednovelikostní) působit příliš objemně. Tomu lze předejít výběrem plen pro malé děti.

●      Jednorázové pleny

jsou plenky na jedno použití, složené z propustné fólie (většinou polypropylén), nasákavé vložky (většinou buničina a gelový absorbér na bázi polyakrylátu), nepropustné fólie k ochraně prádla (polyetylen), lepicích pásků či suchého zipu a gumiček. Po použití je musíte vyhodit.

Výhody

○      Přebalování je jednoduché, odpadá práce s praním a sušením.

○      Při cestování není nutné starat se o přepírání, pleny lze koupit ve většině obchodů a lékáren, v malých prodejnách však často v neekonomických baleních.

○      Někteří výrobci zařadili do svého sortimentu i šetrnější variantu jednorázových plen, které jsou z hlediska výroby a/nebo likvidace příznivější pro životní prostředí. Takové pleny mohou být vyrobeny (často jen částečně) z biologicky rozložitelných a kompostovatelných materiálů (biopolymerů PLA, PCL), nebývají běleny chlórem či ani kyslíkem a neobsahují parfémy (a zbytečně nedráždí dětskou pokožku). Problémem ale zůstává, jak s tímto odpadem nakládat: v kompostu je nelze likvidovat ve velkém, v komunálním odpadu se nerozkládají, ale zahnívají. Navíc je na jejich výrobu stejně třeba velké množství surovin a energie (viz níže), což je pro přírodu stále nepříznivé. Od pořízení může odradit jejich vyšší cena.

Nevýhody

○      Je jich velká spotřeba. Počítáme-li, že se dítě po dva roky přebaluje průměrně 7x denně (6 plen přes den a jednu na noc), a dalšího půl roku má plenu přes den jako pojistku a 1 plenu na noc, spotřebuje přes 5400 ks plen.

○      Spotřebovávají velké množství surovin - na jejich výrobu je třeba velké množství dřeva a vody na buničinu, ropa na umělé hmoty, palivo na transport) – cca 250 kg na jedno dítě (pokud počítáme, že děti nosí plenky jen 2 roky).

○      Na jejich výrobu je třeba 2 - 3 x více energie než na výrobu plen látkových.

○      Znečišťují ovzduší - při spalování plen po jejich použití, dále emisemi z dopravy při přepravě a nákupu.

○      Při výrobě a bělení buničiny se znečišťují odpadní vody chemickými sloučeninami a ligninem (pokud nejsou zaokruhovány).

○      Odpad z plen je vzhledem k velké nasákavosti ještě objemnější a hmotnější – až jedna tuna na dítě (za dva roky). Jedná se o odpad nerecyklovatelný, který se sládkuje (rozklad plen ale dle odhadů odborníků potrvá 200 – 400 let) nebo se spalují ve spalovnách (vznikají tak toxické látky).

○      Jejich nákup je finančně náročný.

○      Přebalovací věk je delší než u látkových plen. Rodiče (zejména pod tlakem reklamy) často nabývají dojmu, že dítě v jednorázovce je “v suchu” a nemají ani potřebu učit dítě chodit na nočník.

○      Není zcela vyloučené zdravotní riziko (viz níže).

○      Některé jednorázové pleny (zejména ty levnější) hůře těsní a při přebalování je mnohdy nutné převlékat celé dítě.